Vzorky dopravené astronauty misí Apollo na Zemi představují dodnes nejcennější materiál pro studium měsíčního povrchu. Celkem šest přistání mezi lety 1969 a 1972 přineslo přibližně 382 kilogramů hornin, regolitu a půdního prachu. Tyto vzorky nejsou jen geologickou kuriozitou, ale slouží k pochopení vzniku a vývoje Měsíce i celé sluneční soustavy. Odborníci je dodnes zkoumají moderními metodami, které v době jejich odběru neexistovaly.
Měsíční regolit je vrstva sypkého materiálu, která pokrývá skalní podloží. Vzniká neustálým bombardováním povrchu mikrometeority a slunečním větrem po miliardy let. Jeho zrna jsou ostrohranná, protože na Měsíci chybí voda a vítr, které by je obrousily do hladka. Právě kvůli tomu je regolit nebezpečný pro dýchací cesty i pro techniku. Pokud vás zajímá, jak se mýtus o měsíčním povrchu vyvíjel v čase, najdete v dostupných materiálech řadu užitečných souvislostí. Složení regolitu se liší podle místa odběru, ale základ tvoří fragmenty bazaltu, anortozitu a skla.
Horniny z misí Apollo rozdělujeme do několika skupin. Bazalty z Mare Tranquillitatis a Oceanus Procellarum jsou tmavé vulkanické horniny bohaté na železo a titan. Anortozity tvoří světlé vyvřelé horniny, které vznikly krystalizací magmatického oceánu v rané historii Měsíce. Brekcie jsou směsí úlomků různých hornin, které byly spojeny nárazy meteoritů. Poslední skupinu představují KREEP horniny obohacené o draslík, vzácné zeminy a fosfor, jež se koncentrují v oblastech Mare Imbrium a Oceanus Procellarum.
Chemické složení vzorků ukázalo, že Měsíc je ochuzený o těkavé prvky, jako jsou vodík, dusík a uhlík. Naopak obsahuje více železa než zemská kůra, ale méně než zemský plášť. Izotopové analýzy kyslíku potvrdily, že Měsíc a Země mají společný původ. To podpořilo teorii obřího nárazu, podle níž Měsíc vznikl po srážce rané Země s tělesem velikosti Marsu. Vzorky také obsahují stopy vodíku a helium-3, které pocházejí ze slunečního větru. Právě helium-3 je zajímavé pro budoucí energetiku, i když jeho praktické využití zůstává otázkou desítek let.